Vláda dne 17. února 2020 schválila návrh novely zákona č. 594/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o soudních poplatcích“), který se dotýká i zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“) a zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZŘS“).

Návrh novely se týká zvýšení vybraných soudních poplatků, v některých případech zrušení osvobození od soudních poplatků, ale zároveň i usnadnění možnosti soudu rozhodnout o úplném osvobození od těchto poplatků. Důvodem těchto změn je skutečnost, že k poslednímu plošnému upravení výše soudních poplatků došlo již před delší dobou, a to na podzim roku 2011[1], přitom by výše poplatků měla reflektovat výši životní úrovně v daném místě a čase, jinak dochází k oslabení nebo úplnému potlačení tří hlavních funkcí soudních poplatků, a to funkce regulační, motivační a fiskální. Regulační funkce má být jakýmsi prvním sítem, které zabraňuje zahajování nesmyslných řízení, jak již i vyslovil Ústavní soud ve svém rozhodnutí[2] „Obecně lze konstatovat, že soudní poplatky představují určitý příspěvek na činnost soudů a zároveň plní i regulační funkci, neboť napomáhají bránit nesmyslnému a šikanóznímu zahajování soudního řízení“, ale zároveň nemá výše soudního poplatku lidem bránit v domáhání se svého práva u nezávislého a nestranného soudu[3]. Motivační funkce má motivovat strany sporu k mimosoudnímu řešení jejich sporů, ať už vzájemnou domluvou nebo například využitím služeb mediátora. A nakonec neméně důležitá funkce fiskální, která má zajišťovat částečné pokrytí nákladů justice.

Podíváme-li se na konkrétní navrhované změny, zvýšení soudních poplatků by se mělo převážně dotýkat zahájení soudního řízení sporného, ze statistik zveřejněných v důvodové zprávě k návrhu novely Zákona o soudních poplatcích, totiž vyplývá, že nejvíce české soudy zahlcují soudní řízení, jejímž předmětem je peněžité plnění do 20.000,- Kč, v tomto případě by mělo jít o zvýšení soudního poplatku o dvojnásobek, ze současné tisíci koruny na dva tisíce korun českých. V soudních řízeních s předmětem peněžitého plnění v částce vyšší než 20.000,- Kč  a zároveň do 40.000.000,- Kč by místo 5 % ze žalované částky mělo dojít ke změně na 2.000,- Kč plus 5 % z částky přesahující 20.000,- Kč.

Dále je navrhováno zvýšení i za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění. V tomto případě se sjednocuje peněžité plnění do částky 10.000,- Kč s peněžitým plněním do částky 20.000,- Kč, a za obě tyto kategorie by měl být soudní poplatek ve výší 1.500,- Kč, což je oproti předchozí výši soudního poplatku za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu s předmětem peněžitého plnění do částky 10.000,- Kč téměř čtyřnásobek stávajícího soudního poplatku.

Ke zvýšení soudního poplatku má dojít i u návrhu na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to dvojnásobně na 4.000,- Kč. Na stejnou částku by se dle návrhu novely zvýšil i návrh na zahájení řízení s návrhem na náhradu nemajetkové újmy v penězích do částky 400.000,- Kč. Za žalobu na obnovu řízení, za návrh na zrušení rozhodčího nálezu nebo například za kasační stížnost by se hradil poplatek ve dvojnásobné výši než dnes.

Návrh novely se dotýká i ustanovení § 138 OSŘ a § 36 ZZŘS, ve kterých chce promítnout usnadnění možnosti soudu rozhodnout o úplném osvobození od soudních poplatků, aby nebyl upírán přístup k soudům osobám, které nejsou v dobré finanční situaci. Přiznání osvobození od soudních poplatků účastníkovi by již nemělo jít pouze výjimečně a pro zvlášť závažné důvody, mělo by tudíž být účastníkům přístupnější než doposud.

Závěrem lze říci, že návrh novely Zákona o soudních poplatcích se snaží v souvislosti s výší soudních poplatků reflektovat posun životní úrovně v České republice od poslední novely v roce 2011, a zároveň přehlceným soudům ulevit od sporných řízení s předmětem peněžitého plnění do 20.000,- Kč, které je zatěžují nejvíce, ale i více zpřístupnit soudní ochranu osobám v nepříznivé finanční situaci, a to zmírněním požadavků k možnosti osvobození od soudních poplatků. Zůstává však otázkou, jak se na životní úrovni v České republice podepíše aktuální situace spojená s výskytem koronaviru, označovaným jako SARS COV-2, který způsobuje onemocnění Covid-19, již teď je totiž zřejmé, že se tato situace nepříznivě odrazí na ekonomice celého světa, tudíž se tyto skutečnosti mohou dotknout i návrhu novely Zákona o soudních poplatcích a výrazně pozměnit plánované změny.